Sonet psychonautův

28. února 2010 v 23:55 | marvel |  Sonety
Stačí pár nádechů, podržet dech
a budu přesně tam, kde bejt mám
Po dalším jointu a po pár sklech
pochopím, že tohle místo znám.


Stávám se tak nějak časem
svou vlastní šťastnou obětí;
Jsem čirý zlo a stanula jsem
na prknech, co znamenaj podsvětí.

Až dojdu konečnýmu poznání,
Kdo mi v tom zabrání?
Kdo mě zachrání?

My mother?
My lover?
The others?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marty Marty | 1. března 2010 v 22:34 | Reagovat

Wow. Ten konec se ti povedl. Ty máš vůbec děsnej cit pro anglinu. Vždycky víš, kdy PŘESNĚ ji použít, aby vyzněla tak hezky a výstižně. Tahle je vyloženě.... mrazivá.

2 nerrti nerrti | Web | 2. března 2010 v 12:53 | Reagovat

Souhlasím s Martym. Tohle mě dojalo ze všeho nejvíc. Úplně mě to dojalo. Zamrazilo, jak řekl Marty.
A teď pravdu, JAK MOC jsi byla zhulená, když jsi toto psala?

3 Toby Toby | E-mail | Web | 23. ledna 2011 v 12:27 | Reagovat

Začni se tím živit. Tahle má neuvěřitelnou sílu. Vážně mrazivá, jak už bylo řečeno. Uplně z toho dýchá ta rezignovanost. Musí se ti žít celkem fajn, co?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.